Den před ukončením prvního pololetí jsem se vydali se studenty třídy BP2B a zájemci z řad MAP1 vlakem do sídelního města bývalé habsburské říše – do Vídně. Navštívili jsme tam galerii Albertina, kde právě končí výstava kongeniálních obrazů běloruského malíře s židovskými kořeny Marca Chagalla, rodáka z běloruského Vitebsku. Protože velkou část svého života strávil ve Francii, považují ho Francouzi za svého malíře, stejně jako českého spisovatele Milana Kunderu za spisovatele francouzského. Ve Francii, daleko od svého Vitebsku, kde se seznamoval s tórou a talmudem, je také pohřben. Tento malíř, vlastním jménem Mojša Chackalevič Šagalov, velmi osobitým způsobem zpracoval vlivy expresionismu, symbolismu a kubismu. Komentáře ke všem obrazům byly v němčině i angličtině.
Chagall ani po přesídlení do Francie nepřestal promítat rodný Vitebsk do svých pláten. Kromě siluet tohoto města zde najdeme množství židovských motivů – od rabínů, jejichž podobizny inspirovaly postavy židovských žebráků, přes biblické výjevy (Mojžíš, který od Boha obdržel Desatero) až po děsivé obrazy pogromů, jimiž si Židé prošli. Nesmírně působivé jsou jeho paralely mezi ukřižováním Krista a trpkým vyhnaneckým osudem židovského národa.
Je-li jedním z mocných zdrojů Chagallovy tvorby jeho židovská zbožnost, tím druhým jsou nepochybně jeho dvě osudové lásky – nejdříve Bella Rosenfeldová, Virginie Haggardová či Valentina Brodská. Obzvláště Bella je jeho femme fatale, prochází mnoha jeho obrazy, v různě stylizovaných siluetách, stejně jako kohout – symbol mužského elementu v lásce. Tyto jeho leitmotivy představují tu hlavní motiv, tu motiv druhotný, jakoby latentně přítomný i u jiných témat Chagallových obrazů, jindy jsou jen drobnou citací v rámci nějakého jiného objektu.
Chagall byl i významným ilustrátorem Bible, La Fontainových Bajek či Gogolových Mrtvých duší. Jeho dílo je pro nás důkazem toho, jak mocnými a jakoby nevyčerpatelnými zdroji inspirace pro nás mohou být rodný kraj, upřímná, hluboce prožívaná víra i silné pouto k lidem, které máme rádi.
Foto: Albertina Museum in Vienna (autor: C.Stadler/Bwag, Creative Commons), Autoportrét (1914), Creative Commons (CC0)